Hroznýšovití mají u kloaky patrné zbytky zadních končetin, v podobě malých drápků. Zornička oka je svislá. Na hlavě mají často zvláštní buňky - termoreceptory, jimiž mohou rozlišit nepatrné rozdíly v teplotě - až 0,025°C. Mnoho hroznýšovitých patří k nočním tvorům.
Tato čeleď čítá přibližně 95 druhů hroznýšů a krajt, obývajících širokou škálu různých biotopů. Od krajt se hroznýši liší některými zvláštnostmi ve stavbě lebky (chybí jim tzv. nadoční kost), nebo tím, že jejich podocasní štítky leží pouze v jedné řadě.
Hroznýšovití jsou starobylou čeledí hadů, jejíž fosilní předkové byli nalezeni už v křídových horninách. Výsledkem dlouhého vývoje této čeledi je velice značná rozmanitost jejich životních forem.
Systematizace
Poslední roky zaznamenává systematika hroznýšovitých ( a nejen těch ) značné změny a do této skupiny jsou dnes zařazovány pouze dvě podčeledi: Boinae a Erycinae. Ostatní bývalé podčeledi ( včetně krajt ), jsou zařazovány do samostatných čeledí, popř. jsou úplně zrušeny.
Bývalé členění čeledi hroznýšovitýchČeled Boidae (hroznýšovití) se dělila na následující podčeledí
- Boinae ( hroznýši )
- Erycinae ( hroznýšci )
- Tropidophiinae ( pahroznýšci ) Python regius
- Bolyerinae ( bolyerie )
- Calabarinae ( kalabárie )
- Loxoceminae ( krajtovky )
- Pythoninae ( krajty )
